Vydané knihy

Napsali o Ivanu Klímovi

•  "Já si ho vážím za to, že setrvává na tom čapkovsko-klímovském humanismu. Taky jsem řekl, že mám idiosynkrazii, že mi při pohledu na exponenty bolševického režimu naskakuje husí kůže. A že je zvláštní, že v případě Klímy a Lustiga mi husí kůže nenaskakuje. Zřejmě proto, že máme společnou koncentráčnickou zkušenost s totalitou, i když jim trošku déle trvalo, než zjistili, že ta komunistická je stejná jako ta nacistická, ale pak se z nich stali ti, kteří se postavili proti. Dále si Klímy vážím také za to, jak neúnavně, a kolikrát už téměř osamoceně, bojuje za krásu a čistotu českého jazyka. Málokdo ví, že je to spisovatel, který je kromě Čapka nejpřekládanějším českým autorem - byl přeložen do 29 jazyků a vychází ve třiceti zemích."
Jiří Stránský, předseda Českého centra PEN klubu

Napsali »

Moje šílené století I

academia-moje-silene-stoleti-i.jpg

edice: Paměť
Ivan Klíma ve svých pamětech nazval minulé století „šíleným“. Učinil v něm zkušenost dvou zhoubných diktatur a byl to úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět, stejně jako nerozumíme šílenému člověku. „Je to podivný svět, kde člověk musí odpovídat na otázku, proč ho jako dítě nezavraždili,“ píše v reakci na skrytou otázku některých, jak je možné, že se jeho rodina vrátila z Terezína živá. A pak je tu další otázka, tentokrát mnohých: Jak to, že demokrat a po sovětské okupaci disident komunistického režimu býval komunistou? I s touto otázkou a mnoha s ní souvisejícími se autor pamětí Moje šílené století rozhodl vypořádat. Vypráví proto nejen příběh svůj a svých blízkých a přátel, události doby, ve které žil, jak je v pamětech běžné, ale hledá pro to podstatné, co se stalo, i filosofické vysvětlení. A tak je tento první díl Klímových pamětí proložen řadou esejů -- o mezní zkušenosti, o vítězích a poražených, o diktatuře a diktátorech, mstě a odplatě, o potřebě víry, o utopiích, revolucích, zradě vzdělanců atd. Díky autorovým bohatým zkušenostem z českého literárního prostředí se čtenář pochopitelně dočte i mnoho zajímavého z minulosti jeho kolegů, rovněž známých spisovatelů. Co by však bylo marné v těchto memoárech hledat, jsou bohapusté klepy.