Vydané knihy

Napsali o Ivanu Klímovi

•  "Já si ho vážím za to, že setrvává na tom čapkovsko-klímovském humanismu. Taky jsem řekl, že mám idiosynkrazii, že mi při pohledu na exponenty bolševického režimu naskakuje husí kůže. A že je zvláštní, že v případě Klímy a Lustiga mi husí kůže nenaskakuje. Zřejmě proto, že máme společnou koncentráčnickou zkušenost s totalitou, i když jim trošku déle trvalo, než zjistili, že ta komunistická je stejná jako ta nacistická, ale pak se z nich stali ti, kteří se postavili proti. Dále si Klímy vážím také za to, jak neúnavně, a kolikrát už téměř osamoceně, bojuje za krásu a čistotu českého jazyka. Málokdo ví, že je to spisovatel, který je kromě Čapka nejpřekládanějším českým autorem - byl přeložen do 29 jazyků a vychází ve třiceti zemích."
Jiří Stránský, předseda Českého centra PEN klubu

Napsali »

Bez titulku

Při té příležitosti vyšlo souborné vydání jeho pamětí Moje šílené století. Křest nového vydání se uskutečnil 22. září 2021 v Literární kavárně Academia v Praze na Václavském náměstí.

5.1.2022

Více zde

Bez titulku

Fabulace převažuje nad skutečností. To si myslí spisovatel Ivan Klíma o konspiračních teoriích. Ostatně sám tento autor, jehož knihy byly přeloženy zhruba do třiceti světových jazyků, byl připsán na neonacistický seznam důležitých tuzemských Židů, ale i na seznam „pravdoláskařů“, které z určitých konspiračních teorií vlastně vznikly. Nyní dostal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky...

12.2.2014

Více zde

Bez titulku

Spisovatel Ivan Klíma je považován za jednoho z největších současných znalců díla Karla Čapka.

12.2.2014

Více zde

Bez titulku

Mezinárodně uznávaný spisovatel Ivan Klíma a vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jiří Peňás jsou laureáty Cen Ferdinanda Peroutky. Ocenění za kvalitní novinářskou práci převzali 6. 2. 2014 v Národním muzeu v Praze.

12.2.2014

Více zde

Bez titulku

Román je u Ivana Klímy, především mistra povídky, eseje a dramatu, žánrem spíše výjimečným. Sám autor přiznává, že k napsání Soudce z milosti (jenž v samizdatu v první verzi koloval pod názvem Stojí, stojí šibenička) přispěla naléhavá objednávka větší prózy od švýcarského nakladatele J. Braunschweigera, a ovšem i dusivé společenské ovzduší v republice po událostech šedesátých let. "Koncem roku dvaasedmdesát jsem tedy začal psát román. Za hrdinu jsem si vybral soudce -- nejspíš proto, že mi problémy spravedlnosti, jistě i zásluhou poněkud pohnutých životních zkušeností, připadaly jako obzvláště důležité... Můj hrdina pak řeší pro sebe (i pro mě) klíčové téma: je společnost oprávněna zbavit kohokoliv, třeba i vraha života? A jak si má soudce, pokud je odpůrcem trestu smrti, počínat ve společnosti, která takový trest požaduje?" Hrdina románu, soudce Adam Kindl, však není vystaven jen tomuto ústřednímu právnímu problému, autor mu přisoudil úzkostnou válečnou minulost i kontroverzní přítomnost, obdařil jej mnoha podstatnými problémy tehdejší společnosti, krizí manželského vztahu a to vše zasadil do dialogu s okolím.

30.3.2012

Více zde

Bez titulku

Román je u Ivana Klímy, především mistra povídky, eseje a dramatu, žánrem spíše výjimečným. Sám autor přiznává, že k napsání Soudce z milosti (jenž v samizdatu v první verzi koloval pod názvem Stojí, stojí šibenička) přispěla naléhavá objednávka větší prózy od švýcarského nakladatele J. Braunschweigera, a ovšem i dusivé společenské ovzduší v republice po událostech šedesátých let. "Koncem roku dvaasedmdesát jsem tedy začal psát román. Za hrdinu jsem si vybral soudce -- nejspíš proto, že mi problémy spravedlnosti, jistě i zásluhou poněkud pohnutých životních zkušeností, připadaly jako obzvláště důležité... Můj hrdina pak řeší pro sebe (i pro mě) klíčové téma: je společnost oprávněna zbavit kohokoliv, třeba i vraha života? A jak si má soudce, pokud je odpůrcem trestu smrti, počínat ve společnosti, která takový trest požaduje?" Hrdina románu, soudce Adam Kindl, však není vystaven jen tomuto ústřednímu právnímu problému, autor mu přisoudil úzkostnou válečnou minulost i kontroverzní přítomnost, obdařil jej mnoha podstatnými problémy tehdejší společnosti, krizí manželského vztahu a to vše zasadil do dialogu s okolím.

30.3.2012

Více zde